Při takovém množství větrné a solární elektřiny zásobování už přece nemůže být spolehlivé?

Němci mohou i do budoucna počítat se spolehlivým zásobováním elektřinou. Dodávky energie v Německu patří v celosvětovém srovnání k těm nejlepším a nejspolehlivějším. Během jednoho roku, tedy během 8 760 hodin, vypadl proud v průměru jen na 13 minut. Tato hodnota se navzdory rostoucímu podílu větrné a sluneční elektřiny v posledních letech dokonce zlepšila.

K výpadkům elektřiny dochází v Německu zřídka

Průměrné přerušení dodávky proudu v minutách, 2013

Výpadky proudu májí jen málokdy na svědomí výkyvy ve výrobě elektřiny. Většinou jsou způsobeny zvenčí a zapříčiněny lidským pochybením. Tak tomu bylo i v případě posledního většího blackoutu v některých částech Německa, ke kterému došlo 4. listopadu 2006. Příčinou několikahodinového rozsáhlého výpadku elektřiny bylo cílené vypnutí jednoho elektrického vedení. To vedlo k přetížení jiných vedení a řetězové reakci v celé evropské elektrické síti. Po této události byla bezpečnostní opatření v Německu i v evropských sousedních zemích ještě více posílena.
Pro eliminaci kritických stavů vytvořilo Německo například pevné rezervy v podobě dodatečných elektráren. Důležitou roli hrají zejména v zimních měsících. V tomto ročním období je spotřeba zvlášť vysoká a německé větrné elektrárny produkují většinu elektřiny. Pokud by mělo dojít k přetížení elektrických sítí, protože ze severu na jih poteče hodně energie, musejí nastoupit rezervní elektrárny na jihu.

Jak kolísá produkce energie z OZE

Výroba elektřiny ze všech zdrojů energie a spotřeba elektřiny v Německu během roku 2016

Obnovitelné zdroje energie už dnes v rozmezí hodin v Německu zajišťují zásobování elektřinou z více než 60 procent. Tyto hodnoty v dalších letech porostou. Zde se různé obnovitelné zdroje energie vzájemně doplňují. Modelové pokusy ukázaly, že je možné výrobu z různých elektráren kombinovat a že společně pak elektřinu dodávají mnohem spolehlivěji. Ve fázích „temného bezvětří“, kdy nesvítí ani slunce a kdy ani nefouká vítr, nastupují flexibilní konvenční elektrárny. Pro tyto účely se hodí především plynové elektrárny, ale také přečerpávací elektrárny a bioplynové stanice jsou schopné rychle dodat elektřinu. Dlouhodobě by se měla taková období překlenovat pomocí energie uložené v zásobnících. Důležitou roli však hrají i sami spotřebitelé. Mohou dostávat pobídky, aby spotřebovávali elektřinu spíše v době, kdy je jí k dispozici hodně, když například fouká silný vítr. Velkoodběratelé, jakými jsou továrny a chladírny, tak mohou celému systému citelně ulevit.
Náročným úkolem je reorganizovat trh s elektřinou. Německo v této souvislosti zahájilo reformní proces a první kroky už má za sebou. Zásadní význam má v tomto kontextu flexibilita. Všichni aktéři na trhu s elektřinou musejí co možná nejlépe reagovat na kolísavou výrobu elektřiny z větrné a sluneční energie. Zároveň je nutné, aby mezi různými možnostmi vyrovnávání výkyvů panovala konkurence, a díky tomu bylo možné udržet celkové náklady na nízké úrovni. Sbližování dosud oddělených regionálních trhů s elektřinou v Evropě a přeshraniční rozvoj sítí povedou v neposlední řadě k větší stabilitě a flexibilitě i v Německu.